Mít se bláznivě krásně a sušenkově

,,Jezdím do Benátek nalézti mládí. Srdce se znova roznítí touhami sedmnácti let. Co vše je možno sníti v odlehlé uličce na mostě nad kanálem! Na Canal Grande paláce usmívají se slzami ve vzpomínání na zašlou slávu života. Jaká melancholie, zrezivělé mříže ve vchodech paláců smáčené vlnami, jež se vlévají do šedých síní. Hlava hoří, srdce rychle bije. Vzrušená obraznost oživuje dávná objetí a horoucí polibky, lesk očí a vůni roztoužených těl. Dýchám lásku, žiji láskou" 

                                                                                                                         Jan Zrzavý

Občas se vzbudím bezdůvodně šťastná. Je to fakt bezdůvodné?

Chodím benátskými uličkami, a i když stejné místo vidím po sto patnácté, jsem vždycky znova zamilovaná. Oprýskané domy, zdobená okna, zahrádky na sřechách, hrdě vlající rudé vlajky se lvem. Kanál voní po moři a na ulicích je cítit kafe z caffeterií, ve výlohách jsou načančané dobroty, na trzích jsou drzí rackové, kteří berou turistům z ruky svačinu a pak se tomu hlasitě smějí tím racčím způsobem. Občas se neuhlídám a vypísknu nadšením - pak se nenápadně rozhlížím kolem sebe, kdo všechno mě mohl slyšet-

Pan Zrzavý měl úžasnou pravdu. Všechny moje pocity, který jsem neuměla popsat, jsou v jeho slovech. Slova a věty, které řeknou všechno, co potřebujete o Benátkách vědět!

S mojí spolubydlící Ivčou, jsme si tady našly nové hobby. Nejvíc nás na něm baví, že k němu nepotřebujeme žádný speciální pomůcky jako je míč, sportovní obuv či snad, nedej bože peníze. Kousek od našeho domu je obchod (a výrobna zároveň) s nejvoňavějšími a nejlepšími sušenkami v celých Benátkách - my s to aspoň myslíme - a možná i na světě! Určitě! Vždycky když jdeme kolem - chodíme kolem tuze rády - koukneme se jaké je tam prodávající osazenstvo, a když usoudíme, že tahle parta, tam minule nebyla, jdeme dovnitř. Milá paní prodavačka se nás hned ujme a dává nám ochutnat ty báječné dobroty. My děláme překvapené, znova se ptáme, které jsou nejlepší a s úžasem se zakousneme do našich oblíbených kousků. Pak to okomentujeme, jak je to výjimečně buono. Paní prodavačky bývají z naší reakce tak potěšené, že nám dají ochutnat i mandle v čokoládě. Tahle naše zábava, skvěle prospívá naším nervům, a navíc si střihneme i minutový kurz herectví. Možná to teď někomu nepřijde úplně morálně na místě, ale my si jednou za ty velké peníze tu krabičku koupíme. Slibujeme.

P.S.

,,Nikde nesvítí prý měsíc tak snivě, tak měkce jako v Benátkách" Jan Neruda