Řeknu Vám, být sochou v Benátkách, není žádný med. Ať představujete sebe významnější osobnost či národní symbol, můžete si být naprosto jistí, že na vaší hlavě, vždycky bude sedět racek. Nutno podotknout, že díky tomuto opeřenci dostávají sochy výraz, se kterými autoři nejspíše nepočítali. Třeba mužný Tommaseo na Santo Stefano, vypadá s rackem na...
Ráda bych Vám představila Andreu. Je to ten Andrea. Vídám ho každé úterý, čtvrtek a sobotu. No vídám, to je silné slovo. Výstižnější je, že ho slýchávám. Andrea je popelář, který má v naší ulici na starosti ,,plastový den". Nikdy v životě jsem ho neviděla, ale znám ho po hlase a všech zvuků , které vydává. To , že se...
O tom, že si popeláři při práci zpívají a zametači se smějí, jsem myslím už psala. Že se v Benátkách vyskytují různorodí lidé taky - hošani v nablýskaných člunech, plášťoví lidé a psi ve svátečních svetrech. Ale nesmím se zapomenout zmínit o lidech, které opravdu, opravdu potkávám každý den. Pouliční prodavači.
Moje bývalá italská spolubydlící mi řekla, že Benátky jsou vlastně taková vesnice, kde se všichni znají a koukají si navzájem do talíře. Brala jsem tu informaci trochu skepticky. Takové sci-fi! Ale po čtvrt roce tady, musím dát Silvii za pravdu. A to koukání do talíře, ani není tak velká nadsázka. Však víte, úzké uličky, okna blízko u sebe. Když...